Blog

Šťastně vdaná INVESTUJE


Jsem sobec. Nebo minimálně sobeček. Vždycky jsem byla a nic moc se na tom nemění, ani s přibývajícím věkem. Možná naopak. Skrblím především svůj čas. Každá minuta, kterou věnuju svým nejmilejším, je tou nejrozumnější investicí, jakou jsem schopna pravidelně provádět. Jakékoli jiné manipulace s ceninami různých druhů a kvalit, u mě skončily pořízením prasátka, které každý den krmím drobnýma. Specializuju se tedy na investice čistě citové. Ale za stejně výhodné považuju vklady do sebe. Jak už jsem předeslala, jsem sobec. Někdy se to musí projevit. Třeba, když se zavřu sama s knížkou a s tabulkou karamelové čokolády velikosti xxl, kterou jsem si koupila přesně pro takové momenty. Můj manžel totiž karamel nerad. Takže, i kdyby se u nás doma nenacházela ani lžička cukru, cokoli s karamelovým odérem ho nechá chladným. Samozřejmě, že na něj myslím, když dělám jednou za čas zásobu pochutin, které mají v naší domácnosti své pevné místo. Zelenina a ovoce ho zaujímá nesporně víc, já si ovšem nikdy nehrála na holku, která žije ze vzduchu a jejím největším hříchem je zkonzumování přezrálého ananasu. Mám ráda sladké. Zbožňuju vůni čerstvě uvařeného kakaa, vanilkových rohlíčků, které mi paradoxně víc voní, než chutnají, na několik desítek metrů lokalizuju stánek s praženými mandlemi v cukru, které teď, kolem Vánoc, budou okupovat rohy zapadlých uliček všech větších měst. Kafe si sladím a nejčastěji doplňovanou potravinou ve spížce je u nás med. To všechno ale neznamená, že považuju konzumaci sladkostí za vrchol blaha. Je spousta trvanlivějších požitků, které vás navíc nedonutí uběhnout denně o kilometr víc, nebo si dávat, jen tak pro formu, pár pater schodů, když máte doma výtah. Na rozdíl ode mě, já už mám ta patra navíc v základní výbavě. Ale i takový přespolní běh, je pro někoho investice do vlastní spokojenosti, která se rovná nezřízenému mlsání. Některá z nás si ucvrkne blahem nad novou kabelkou, jinou potěší, když doveze pytel granulí do psího útulku. Mlsání tělesné i duševní, by pro nás všechny mělo být povinné. Vzhledem k tomu, že se neustále rozdáváme druhým a lásky plně oblažujeme své muže, jejich zhýčkaný trávící systém i přecitlivělé hmatové receptory, je třeba si pravidelně dopřávat sladkou odměnu a sobecky si jednou za čas ukrást chvilku jen samy pro sebe. Když pak jednou ročně rozbijete to pomyslné prasátko, nebudete se stačit divit, kolik se vám toho podařilo našetřit.




Pro psaní komentářů se přihlaste nebo zaregistrujte.
předchozí článek
výpis článků
další článek
Copyright © 2024
- Šťastně vdaná Marta Dřímal Ondráčková -
www.zhotoveniwebu.cz
Zásady ochrany osobních údajů