Každý rok si představuju svou dokonalou dovolenou. Už v momentě, kdy na ni vyrazím, se začíná realita mílovými kroky vzdalovat od veškerých mých představ. A to mám hodně bujnou fantazii. Proč? Nejedu na ni sama, ale se svým mužem. Možná si ani neuvědomujete, jak málo času se svým protějškem během roku trávíte. Najednou jste spolu čtyřiadvacet hodin denně, minimálně týden v kuse a bez možnosti úniku. Leda, že byste chtěly překonat světový rekord ve vytrvalostním plavání. Ze snu naplněného šuměním příboje, rozpáleným pískem a romantickými procházkami po pláži se může stát snadno noční můra. Chce to nepropadat panice hned v počátku. Dopřejte si pár dní aklimatizace. Jak teplotní, tak osobní. Zapomeňte na pohodlně zajeté koleje vašeho běžného domácího fungování. Bohatě stačí, že se musíte vyrovnávat s příjemnostmi v podobě zpožděného odletu a bonusových hodin strávených na letišti, nebo hlasité skupinky polských turistů, kteří vás zdánlivě pronásledují na každém kroku. Netřeba si své vytoužené dny odpočinku kazit blbou náladou z manželovy zdánlivé neschopnosti užívat si čtyřicetistupňová vedra. Ten můj, například, je rozený Viking. Vypadá tak a jeho výkon zásadně stoupá se snižující se teplotou. Zatímco já mrznu, jakmile venkovní teplota klesne pod patnáct stupňů, a to pořád mluvím o teplotách nad nulou, severské geny mého muže ho nabádají k takovým neprozřetelnostem, jako je chození bosky ve sněhu a koupání se v zamrzlých rybníčcích, které náhodou potká při projížďce na kole. Ano, jezdí na kole i v únoru. Je tudíž pochopitelné, že když jeho tělo opustí mírné klima a přesune se do prostředí, kde místo lišejníků a zakrslých borovic prospívají palmy a aloe, nebude to pro něj přechod snadný. Já jsem oproti tomu typ vyloženě jižní a na sluníčku jsem schopná trávit hodiny. Ani ne tak proto, že bych toužila po čokoládovém opálení, ale dělá mi to dobře fyzicky i psychicky. Takže je to celkem výzva, držet jazyk za zuby, neptat se co deset minut, jestli už je mu líp a jestli by něco nechtěl. Protože intenzivně toužíte jen po tom, aby se váš muž aspoň chvilku usmíval a budil dojem, že je rád právě tady na tom kousku světa a právě s vámi. Vydržte to! Oba. Tristní chybu hotelového personálu, který vám přidělil pouze jednu přikrývku, berte jako výzvu k větší tělesné blízkosti, na kterou nemáte doma energii. Nesnesitelně rozjařené turisty z různých koutů světa okupující hotelový bar, jako příležitost k večerním procházkám na pláži a objevování zašitých, odpudivě působících taverniček, kam průvodců znalý turista nepáchne, protože by mu tam náhodou mohli nabídnout něco ryze domácího. A zapomenutou nabíječku na mobil, jako možnost hodit na pár dní za hlavu okolní svět. Dokonalá dovolená, stejně jako dokonalý chlap, neexistuje. Užijte si tu svoji, báječnou, spolu s mužem, který vás miluje. Jinak by se na to z vysoka vykašlal a odjel rybařit do Norska.
